Českomoravský billiardový svaz

Tomáš Kejla představuje snooker

Snooker

Komentátor Tomáš Kejla představuje snooker

Snooker nelze na obrazovkách Eurosportu přehlédnout, lze říci, že Eurosport je domovem snookeru. Více a více diváků se dotazuje do redakce na snooker, více a více diváků začíná snookerové turnaje sledovat. Především pro snookerové nováčky jsme připravili rozhovor s komentátorem, hráčem a trenérem Tomášem Kejlou, který je považován za snookerovou komentátorskou jedničku v České republice.

Je snooker u nás v začátcích? Zvláště, když to porovnáte s Polskem a dalšími evropskými zeměmi?

Snooker je u nás v začátcích v porovnání se západní Evropou. Budeme-li se srovnávat s postkomunistickými zeměmi, je to víceméně podobné. Všude se začalo pár let po pádu komunistických režimů. Polsko je v tomto ohledu specifické, jelikož vedení kulečníkového svazu dokázalo velice brzy získat státní dotace z různých programů, zejména pro mládež. Ve spojení s velikostí členské základny šel polský snooker rychle dopředu a polští hráči už se dostali mezi profesionály.

Na mistrovství ČR zaznamenal Lukáš Křenek první stovkový náběh v historii českého snookeru. Bude se postavení českého snookeru v Evropě zlepšovat?

Určitě bude. Lukáš má mnohaleté zkušenosti jako poolový hráč, který vyhrál všechny trofeje, které se u nás vyhrát daly. Také hrál německou ligu a patří k tomu nejlepšímu, co český kulečník má. Nebude to však trvat věčně, přeci jen už není nejmladší. Teď je to na nové generaci, na teenagerech. Máme několik vynikajících hráčů, kteří jsou do snookeru zapálení, tvrdě trénují a myslím, že oni budou těmi, jimiž se budeme v budoucnu chlubit. Já jsem moc rád, že mohu být u toho. Aleš Herout je ve třinácti letech naší největší nadějí, společně trénujeme již tři roky a už se nám povedlo nejen několik turnajů vyhrát, ale i získat nominaci na cenu „Star of the Future“ udělovanou evropskou asociací.

Snooker je distingovanou hrou, mohl byste ho několika větami přiblížit divákům, kteří ho nesledují pravidelně...

Snooker patří do kategorie senzoricko-koncentračních sportů. Z toho se asi moc nepozná. Do stejné kategorie patří lukostřelba, golf apod. Zjednodušeně se jedná o sporty, ve kterých se tolik nezapotíte fyzicky, ale především psychicky. Snooker je kulečníková hra, při které se potápí koule do kapes. Dříve byl kulečník obecně brán jako zábava kavárenských povalečů, v době komunistických režimů to tak bylo prezentováno a v myslích lidí to utkvělo. I díky Eurosportu se toto vnímání mění.

Proč by měl divák, který dosud snooker nezná, usednout k obrazovce a nadýchat se atmosféry snookerového duelu?

Snooker má obrovskou sledovanost, to nebude náhoda. Osobně mi přijde, že je to díky klidnému prostředí, ve kterém se hraje, pravidly, která striktně dodržují sami hráči a tím, že jsou všichni v oblecích. V dnešní uspěchané době je to jeden z mála sportů, u kterých se nekřičí, nelítá a nesimuluje. A to je něco, co pohladí po duši. Navíc má snooker několik vyhlášených hráčů, kteří dokáží hrát fantasticky a dost často to na obrazovce předvádějí i v nejdůležitějších zápasech. Divák si tak najde svého favorita a ten ho vtáhne do víru dění.

Snookerové MS vidělo na Eurosportu více než 54 milionů diváků, samotné finále 16 milionů. Popularita snookeru tedy stoupá?

Snooker je stále více populární a myslím, že jeho popularita bude nadále stoupat. Hra se dá vcelku rychle pochopit, divák se tak dokáže během pár přenosů na stole orientovat v základních intencích. Čím víc se kouká, tím více se objevuje. Snooker má jasné principy, ty se však musí aplikovat na stále jiné situace. Tím, že není rychlým sportem, dává divákovi čas se nad situací zamyslet a vžít se do role hráče. Já se při přenosech snažím tento pocit co nejmíň narušovat a dost často nechávám hru plynout. Myslím, že to vymýšlení, luštění a objevování je pro snookerového diváka ten největší zážitek.

Jaké postavení má ve Velké Británii Ronnie O´Sullivan? Je to hvězda srovnatelná s ragbisty, fotbalisty, herci?

Ve Velké Británii určitě. A nejen on. Celá snookerová špička se objevuje v médiích. Už to sice není boom, jakým procházel snooker v sedmdesátých a osmdesátých letech, ale více a více hráčů se stává tzv. celebritami, které svou popularitou přesahují rámec snookeru. Například Steve Davis byl v reality show na jednom ostrově atd.

Čína se zdá být zemí snookeru zaslíbenou...

Čína je obrovská země s velkým potenciálem. Mám několik čínských kamarádů a vnímám, že technické sporty jsou přesně to, co jejich mentalita potřebuje. Asiaté jsou velcí dříči a vše chtějí dělat perfektně až strojově. Snooker je pro ně ideální. Navíc díky velikosti a rozvoji země se v Číně najdou i potřebné finance.

Ve sluchátkách roky slýcháváte komentování v angličtině, jak Vám postřehy a způsob komentování Britů pomohl v komentování na Eurosportu?

Dříve jsem s nimi soupeřil. V duchu jsem si počítal, kolikrát jsem vyhodnotil situaci dřív než oni. Dnes už to vnímám tak napůl. Britové mají výhodu, že komentují z místa dění a mají tím pádem lepší přístup informacím. Ty samozřejmě využívám ke svému komentování. Anglický komentář je trochu jiný než ten můj. Musíme mít na paměti, že ve Velké Británii se snooker vysílá už desítky let a diváci snooker podrobně znají. U nás se stále ještě najdou noví diváci a je potřeba na to myslet. Upozorňovat na pravidla, občas více rozebrat situaci, která je pro snookerového znalce zřejmá, ale pro snookerového nováčka snadno přehlédnutelná.

Snooker je klidná hra, ale v minulosti měl své rebely, vzpomeňme například Alexe Higginse. Dovedete si představit podobné výstřelky i v současnosti, nebo byla prostě jiná doba?

Tenkrát to byla trochu jiná doba. Jak jsem říkal, v těchto letech byl snooker obrovsky populární. Fanoušci byli na každém rohu, každý znal hráče tak, jako u nás známe herce. Pro hráče bylo hodně těžké najít si „chvilku pro sebe“. Únik od reality hledali podobně jako například hollywoodské hvězdy v alkoholu, drogách a vykřičených domech. A to se projevilo i u stolu. Alex Higgins nebyl jediným rebelem. Když to přeženu, tak jediným „normálním“ byl Steve Davis.

Prý se snookeru přezdívá šachy v akci. Jak daleko dopředu snookerový šampion kombinuje?

Jak který, třeba Ronnie je schopný se podívat na stůl a ví, jak těch 36 potřebných strků k uklizení stolu zahraje. Šachy v akci se snookeru říká kvůli nutnosti nejen řešení situace nalézt, ale i jej provést. Ono je hezké vymyslet sled třeba 20 strků, ale museli byste být robot, aby se vám povedlo je přesně odehrát a vždy umístit bílou do ideální pozice pro plánované pokračování. Hráči proto přemýšlejí tak 3–4 strky dopředu.

Často hráváte snooker s bývalým zpěvákem kapely Support Lesbiens dnes Portless Kryštofem Michalem, který patří k našim předním hráčům. Kdysi si Kryštof zahrál i se Stephenem Maguirem, s jakou největší hvězdou jste hrál Vy? A hrál jste snooker ve Velké Británii?

Kryštof si zahrál i s Ronniem! Já jsem si zahrál se Stephenem Leem. Měl jsem hrát s Juddem Trumpem, ale nepřišel... asi se bál... :-) Na ostrovech jsem hrál, reprezentoval jsem na ME v Irsku. Tam jsem pochopil, že bez systematického tréninku to nepůjde a začal se trénování věnovat. Složil jsem náročné trenérské zkoušky EBSA a věnuju se mladým. Já sám už hraju mnohem méně. Ale s Ronniem bych udělal výjimku... :-)

Snooker vznikl v Indii, jak to tehdy bylo?

Všechny velké věci vznikají náhodou. Snooker není výjimkou. Britští vojáci se v Indii v období monzunů nudili, zkombinovali tedy několik kulečníkových her dohromady a vznikla hra nová, která se pak díky jejich veliteli stala slavnou. Sir Neville Chamberlain se znal s nejlepším hráčem kulečníku a po návratu zpět do Anglie mu novou hru ukázal. Základní kámen snookerové slávy byl položen.

Převzato ze stránek tv.eurosport

Nejlepší sezonu na domácí scéně zažívá Radek Novák. O uplynulém víkendu dokázal v Havířově tento brzy sedmačtyřicetiletý pražský rodák získat svůj čtvrtý republikový titul v kategorii jednotlivců v trojbandu na závodním stole, kde ve finále porazil brněnského Martina Boháče. Zároveň byl letos členem vítězného kladenského družstva Extraligy a vítězem seriálu Velkých cen. Navázal tak na sezonu 2021/2022, která byla z pohledu domácích výher totožná. Tuto sezonu ale vyšperkoval dalším milníkem. Generální průměr přes 1,200 ze 44 zápasů a téměř 1500 kvart. To se ještě Radkovi nepovedlo.

2011. V tomto roce se naposledy radoval „český“ tým z výhry v soutěži týmů tříčlenných družstev v technických disciplínách na malém stole. Tehdejší SKP Ústí nad Labem v sestavě Vedral-Březina-Hroník získalo titul a to až na vyšší GPD po remíze 9:9 ve finálovém utkání proti BC Bohumín. Od té doby se radovaly pouze moravské týmy. 3x BC Bohumín, pak 5x BC Ostrava a poté znovu 3x BC Bohumín. Až do letošní sezony. Jarní posila A týmu ústeckého klubu BC LakoPlast hradecký Martin Mrkvička byl velkým trumfem pro boj o zisk tohoto titulu. V kombinaci s Martinem Vedralem a Vlastislavem Tautermanem neměli soupeři v play-off dlouhodobých zemských soutěží velké šance na úspěch. Ve finále tato sestava po vůbec nejlepším výkonu celé sezony GPD 99,83 deklasovala TJ Náchod v poměru 16:2 .

Letos ze šesti turnajů seriálu Velkých cen 4 vyhrál, jedenkrát byl třetí a jeden nehrál. Suverénně tak Radek Novák počtvrté v řadě vítězí v celkovém pořadí seriálu Velkých cen v trojbandu na velkém stole. V konečném pořadí, ve kterém se škrtá nejhorší výsledek, získal Radek 186 bodů. Ve finále 6. turnaje, který se odehrál na Kladně, byl ve 12. konfrontaci Marcel Dirn neblíže první výhře nad Radkem. Zápas hraný do 35-ti bodů skončil na 31 náběhů remízou. V rozstřelu se radoval Radek po výhře 3:2. Radek celé sérii kraloval o třídu. Z posledního turnaje zahrál generální průměr 1,230. Z celé soutěže, svých pěti účastí na turnajích, zahrál Radek skvělý generální průměr 1,280! Vůbec nejlepší kdy kdo v tomto seriálu u nás zahrál. V celkovém pořadí letošního seriálu druhý Marcel na Radka ztratil propastných 43 bodů.

V letošní sezoně se zúčastnil čtyř Velkých cen z pěti. Tři vyhrál, jednou obsadil třetí místo. A pokud nastoupí do poslední šesté Velké ceny, která je na programu o Velikonocích na Kladně, tak jej již nikdo nemůže připravit o v pořadí čtvrté po sobě jdoucí celkové vítězství v seriálu Velkých cen. V Prostějově porazil  v repríze finále letošní druhé Velké ceny Radek Novák Vladimíra Starečka z Havířova v poměru 33:35 na 33 náběhů. Třetí místo obsadil na turnaji skvěle hrající Jiří Přeček společně s Pavlem Starečkem.

V sobotu 17. února se v Praze na Žižkově uskutečnilo mezinárodní školení rozhodčích v disciplíně 5-pins. Účastnilo se celkem 11 rozhodčích z pěti federací evropské billiardové federace CEB. Školitelem nebyl nikdo jiný než Ital Luca Marzio Garavaglia. Mistr své země v této disciplíně, učitel mnoha evropských hráčů a také bývalý člen vedení CEB. 

Brzy padesátiletý Marek Faus obhájil republikový titul v disciplíně kádr 47/2. V této disciplíně triumfoval již posedmnácté, celkem se jedná o jeho dvaašedesátý titul v dospělé kategorii na velkém stole. Na zisk tohoto titulu se ale pořádně nadřel. Ve finále čelil svému vrstevníkovi a taktéž brněnskému rodákovi Martinu Boháčovi. Faus šel do finále povzbuzen semifinálovým výkonem na 3 náběhy. Finálovým zápasem se ale protrápil. Boháč v zápase po 14. náběhu vedl již 70:151. Do vítězného konce ale zápas nedotáhl. V nervózním závěru byl potrestán za svou chybu, kdy mu při massé nedojela koule. Faus nabídnutou šanci využil, dohrál 64 body a zvítězil 200:180 na 19 náběhů. 

Devatenáctý republikový titul v disciplíně kádr 71/2 přidal o uplynulém víkendu do své sbírky Marek Faus reprezentující SK Billard Centrum Praha. Ve finále 31. ročníku porazil hráče BC Vítkov Prague Adama Kozáka jasně 175:19 na 3 náběhy. Úřadujícímu mistru Evropy v obou kádrových disciplínách se finálový den v Ústí nad Labem povedl. V semifinále se postaral o nejlepší výkony celého turnaje. Martina Vedrala porazil na 2 náběhy, zápas dohrál sérií 173. 

Parádní výkony předvedl zanedlouho jednašedesátiletý Ivo Gazdoš v nedělním dnu 4. Velké ceny v trojbandu na závodním stole, která se o uplynulém víkendu odehrála v jeho mateřském klubu BC Ostrava. Ivo postupně ve čtvrtfinále porazil Přečka na 19 náběhů. V semifinále největšího rivala Nováka na 24 náběhů a v repríze finále 1. Velké ceny v Havířově Ivo otočil díky sérii 12 zápas s Marcelem Dirnem ze stavu 21:28 na konečných 35:32 na 20. Ve vyřazovací části zahrál potřebných sto bodů na 63 náběhů, což se rovná průměru 1,587. V součtu se sobotní kvalifikací a hlavní soutěží Ivoš turnaj zakončil s GP 1,271! Jeden z jeho nejlepších turnajů vůbec.