Českomoravský billiardový svaz

ME All-in-One | Antalya | ohlédnutí

Celkem patnáct reprezentantů ČMBS se zúčastnilo evropského šampionátu hraného po šesté formátem All-in-One. Stejně jako v roce 2023 se organizace ujala turecká federace a znovu se hrálo v Antalyi.

Na rok 2023 vzpomínáme s velkou radostí. Marek Faus tehdy vybojoval dvě zlaté medaile v kádrech 47/2 a 71/2. A tak bylo na co navazovat.

V technických disciplínách nás reprezentoval právě Marek Faus a premiéru si na mezinárodní poli odbyl Tomáš Cebula.

Tomáš byl blízko bodovému zisku v zápase v jednobandu proti Španělu Matovi. Nakonec prohrál o pět bodů. V kádrech měl složitou pozici, kdy čelil Raymundu Swertzovi. Ale i tak výborná zkušenost pro havířovského hráče.

Marek Faus se vytoužené medaile v jednobandu nedočkal. V zápase o postup do čtvrtfinále prohrál s Dánem Zolou Hansenem. V kádrech Marek postoupil ze skupiny. Ve velkém kádru ve čtvrtfinále nestačil na Francouze Gérimonta. V malém pak znovu prohrál s francouzským soupeřem. Florent zahrál z výkopu 162 sérii, ve druhém zápas sérií 88 dohrál. A tak dvě osmá místa byla pro Marka zklamáním.

V trojbandu nás v ženském turnaji reprezentovala Irena Michálková. Irena postoupila z kvalifikace mezi posledních 16. V této fázi ale nestačila na Němku Steffi Träm a obsadila konečné 12. místo.

V mužském turnaji se vůbec nedařilo Martinu Boháčovi. V hratelné kvalifikační skupině prohrál s Rakušanem Makikem a španělským juniorem Moralesem. Druhý český zástupce, Radek Novák, vybojoval postup do KO. V úvodním zápase porazil Maďara Steinera, v zápase o postup Švéda Pennora. V LAST 32 ale Radek čelil skvěle hrajícímu Španělovy Legazpimu. Prohrál 50:22 na 24 a obsadil konečné 27. místo.

Martin s Radkem následně společně sehráli turnaj národních dvojic. Formát turnaje je náročný. Ze tříčlenné skupiny postupuje vítěz do čtvrtfinále. A úvodní prohra s Holandskem B 4:0 znamenala v boji o postup velké komplikace. Ve druhém utkání sehrála naše dvojice remízu s Řeckem. Martin porazil aktuální světovou dvacítku Polychronopoulose a alespoň trochu si spravil náladu. Naše dvojice obsadila konečné 19. místo.

V disciplíně 5-pins jsme měli nejpočetnější zastoupení. Turnaje v této disciplíně byly ovlivněny neúčastí italské výpravy na poslední chvíli. O to větší šance se otevírala pro zbytek startovního pole. V turnaji jednotlivců se z kvalifikační části do KO 32 probojovala čtveřice našich hráčů. Avšak bohužel tato fáze byla pro všechny konečná. Václav Dvořáček prohrál s Dánem Tafdrupem 3:0. Jan Dvořáček se Švýcarem Sticcem 3:1 a stejným poměrem Jan Suchopárek se Švýcarem Buccini. Velkou pochvalu si zaslouží Adéla Kurečková, která se do turnaje dostala coby náhradnice a dokázala postoupit z kvalifikace. V KO fázi prohrála s hráčem ze San Marina 3:0.

V turnaji čtyřčlenných týmů jsme byli zastoupeni dvěma týmy. Avšak ani jeden z nich nepostoupil do KO fáze. A tým obsadil konečné 10. místo.

Medaile jsme se ale nakonec dočkali. A to v turnaji 5-pins žen. Juniorce Anně Pechmanové se povedlo postoupit ze čtyřčlenné skupiny do semifinále. V něm nestačila na obhájkyni titulu Dánku Charlotte Koefoed. Velký úspěch pro tuto šestnáctiletou hráčku BC Kladno.

Všem reprezentantům patří velký dík. Všichni se ME zúčastnili na vlastní náklady.

Kompletní výsledky najdete v našem výsledkovém servisu.

https://ceb.jvg.cz/2025/sport/#tournaments

Fotogalerie

Historicky prvně nás na mezinárodní akci reprezentovali i rozhodčí. CEB měl zájem o dva rozhodčí pro technické disciplíny a trojband. Byla vybrána dvojice Pavel Sczeponek a Jiří Dostál. Oba odvedli skvělou práci, která byla oceněna i viceprezidentem CEB panem Borrellem, který má rozhodcovský stav na starost. S oběma je počítáno i další mezinárodní akce.

A jak svoji mezinárodní premiéru viděl Jirka Dostál? Přečtěte si jeho pojednání.

V termínu 7. –14. 3. 2026 se v turecké Antalyi odehrálo ME All in one ve všech disciplínách kromě volné hry a Kádru 47/1, na kterém jsme měli historicky první účast v roli mezinárodních rozhodčích s Pavlem Szceponkem.

A jak to celé začalo?

Před několika lety jsme s Pavlem složili zkoušku mezinárodního rozhodčího CEB a získali jsme akreditaci mezinárodního rozhodčího.

V srpnu roku 2025 nám přišla pozvánka na ME v technických disciplínách a 3B v turecké Antalyi, kterou jsme s radostí přijali a půlroční přípravy na naši mezinárodní premiéru začaly.

Po splnění všech formalit jako rezervací letenek, hotelu ze strany CEB, pořízení jednotného dresscode atd. jsme se vydali na cestu do Antalye.

Před odletem jsme dostali k nastudování základní informace k systému soudcování a rozpis všech zápasů na celé ME. Celkem jsme měli naplánováno každý 14 zápasů napříč všech disciplín. Vycházelo tak tři zápasy denně pro každého z nás.

Každý z nás letěl po vlastní ose, Pavel přímým letem z Vídně a já z Prahy s přestupem v Istanbulu.

Do Antalye jsme přiletěli večer 6.3.2026, kde pro nás bylo připraveno školení pro celé ME, kde jsme se dozvěděli především organizační věci spojené se soudcováním, ovládání live score a samotný systém soudcování. To probíhalo vždy ve dvou, a to funkcí stolového rozhodčího a zapisovatele.

Nejdůležitější pravidlo bylo, abychom byli vždy 20 minut před zápasem u svého stolu, kde jsme museli provést kontrolu stolu, připravit zápis utkání, textilii na čištění koulí, připravit stůl k zápasu a provést kontrolu dresscode hráčů. Poté se mohlo přistoupit dle harmonogramu k samotnému utkání, které vždy začínalo 5minutovým tréninkem pro každého hráče.

Při soudcování platilo pravidlo střídání se v půli partie u stolu se zapisovatelem utkání.

Zajímavostí a zároveň komplikací při soudcování mezinárodních soutěží je hlášení zakázaných zón, posledních pět karambolů,  spící koule apod. ve francouzštině. Počítáni samotných bodů se hlásí v národním jazyku rozhodčího, nebo v angličtině, my jsme zvolili angličtinu.

Náš první společný zápas začal 7. 3. 2026 v 9.00 jednobandem, dále následovaly další dvě utkání, ve kterých jsme si s Pavlem vyzkoušeli spolupráci při soudcování a zapisování průběhu utkání. Počáteční tréma byla cítit všude, ale vzájemná spolupráce a podpora fungovaly výborně a první tři utkání v této disciplíně jsme zvládli dobře a byli jsme tak připraveni na další utkání v ostatních disciplínách, kde nás čekali kolegové z jiných národností, se kterými jsme měli naplánovaná další utkání.

Další den 8.3. mě čekaly první tři zápasy 3B U25, které jsem soudcoval s kolegy z jiných národností. Specifikum této disciplíny je zapínání času 40 sekund na odehrání karambolu zapisovatelem utkání, nikoliv stolovým rozhodčím dálkovým ovladačem, jak jsme zvyklí u nás.

Tato disciplína proběhla s minimem chyb a po druhém dni jsem začínal cítit jistotu v systému evropského soudcování. To nejhorší mě ale teprve čekalo v následujících dnech…

Následující den jsem s Pavlem začal soudcovat tři partie složitějšího kádru 71/2, kde už byly vyšší nároky na hlášení v polích a kotvách, což v kombinaci s velmi rychle hrajícími hráči, jako jsou např. Raymund Swertz, Johan Petit nebo Micha Van Bochem znamenalo značné soustředění po celou dobu zápasu.  Tato utkání se neobešla bez drobných chyb, ale v případě takto výborných hráčů docházelo až skoro ke kolegiální podpoře a zápasy tak měly hladký průběh.

Kádr 71/2 jsme s Pavlem soudcovali až do úterý 10.3.

Ve středu 11.3. mě čekal poslední a zároveň asi nejtěžší den soudcování celého ME.

V 9.30 jsme s Pavlem soudcovali semifinále 3B žen a to DEGENER Gûlsen proti SøRENSEN Charlotte. Zápas se hrál do 30 na 50 náběhů bez vyrovnávacího náběhu.

Z napínavého zápasu postoupila do finále zaslouženě SøRENSEN Charlotte, která svojí soupeřku porazila 20:24 na 46 náběhů.

Po kratší pauze na oběd mě poté čekalo vůbec nejtěžší utkání, a to finále 3B žen, ve kterém se utkaly SøRENSEN Charlotte a světová jednička KLOMPENHOUWER Therese.

Finálové utkání začalo v 13.30. a bylo vysílané na stole č. 1, kde měl Kozoom několik kamer přenášející v přímém přenosu detailní záběry z různých úhlů včetně reverzního střihu.

Nervozita stoupala každou minutu před začátkem finálového utkání.

Bylo mi jasné, že jakákoliv chyba by byla záležitostí přímého přenosu utkání, a tak jsem se snažil nemyslet na nic jiného než na řízení celého utkání. Dařilo se mi to do chvíle, než jsem si všiml na velkoplošné obrazovce reverzního záznamu sám sebe, jak stojím u stolu…

Po éře severomoravských klubů BC Ostrava a BC Bohumín, které v soutěži tříčlenných týmů v technických disciplínách na malém stole kralovaly dlouhých 11 sezon, nastává éra severočeského klubu BC Ústí nad Labem. Ústí vyhrává tuto soutěž potřetí v řadě. Mistrovský titul navíc sestava Martin Vedral, Martin Mrkvička a Pavel Böhm vyšperkovala národním rekordem. Ve finále deklasovali BC Bohumín 18:0 a v devíti zápasech utkání odehráli 1450 karambolů na 48 náběhů. A to se v tomto formátu utkání složeného ze tří zápasů v kádru 52/2, dvou zápasů v kádru 52/1, jednoho ve volné hře a tří jednobandových zápasů nikomu nepovedlo. Přepočtený generální průměr 130,20 při aktuálním nastavení koeficientu jednotlivých disciplín je rekordním.

Šestačtyřicetiletý hráč klubu BC Ostrava Radovan Hájek dominoval letošnímu seriálu Velkých cen v trojbandu na velkém stole. Ze šesti turnajů zasáhl mistr Evropy z roku 2017 do pěti. Odehrál celkem 25 zápasů s bilancí 23 výher, jedna remíza, jedna porážka. Vyhrál čtyři turnaje, jedenkrát byl díky jediné porážce od Radka Nováka druhý. Radovan tak přerušil pět sezon trvající dominanci Radka Nováka v této soutěži. Zbylé dva turnaje vyhrál právě Novák, a tak si pouze dva hráči rozdělili vítězství šesti odehraných turnajů. Pro Hájka je to možná vůbec první vítězství v seriálu Velkých cen. Alespoň za posledních dvacet sezon nejde žádné jeho celkové vítězství dohledat. Hájek získal 192 bodů a zahrál generální průměr ze soutěže 1,169. Druhý Novák získal o 40 bodů méně a zahrál GP 1,060. To je oproti třem uplynulým sezonám, kdy pokaždé překročil hranici 1,200, citelný pokles. Pozici na bedně znovu obhájil Ivo Gazdoš. Ivoš seriál vyhrál v sezoně 2018/2019 a od té doby se vždy umístil na bedně. Letos se ziskem 124 bodů a GP 0,965.

ČST V. v Praze vyhrál Rosťa Bovonenko!