Českomoravský billiardový svaz

Roman Hybler získal druhý rok po sobě medaili na Mistrovství Evropy ve 14.1 nekonečné!

Roman Hybler navázal na loňský skvělý výsledek a po bronzové medaili tentokrát získal stříbrnou v kategorii mužů v disciplíně 14.1 nekonečná, které se celkově účastnilo 92 hráčů.

Roman je posledních několik týdnů opravdu ve skvělé formě a potvrdil to nejen postupem mezi posledních 16 hráčů na předcházejícím turnaji EuroTour (účastnilo se 216 hráčů), ale postupně i jednotlivými vítězstvími. Roman se celý finálový den cítil dobře, a říkal, že i po finále měl pořád dostatek sil. Postupně si poradil s Pongersem 100-18, Silvou 100-45, ve čtvrtfinále 125-45 proti kamarádovi Jungovi, kdy oba dělali spoustu chyb, si zajistil medaili. Následně ho čekal další kamarád, Mario He, který už hodně vedl (83-30), ale po breaku musel hrát hrabičkami trojkombinaci, kterou sice dal, ale přesto neměl co hrát. V tu chvíli se Roman vracel ze svého time-outu (perfektně zvolen), a už soupeře na stůl nepustil, jelikož náběhem 95 bodů zápas dokončil. Tím postoupil do finále proti Fillerovi. Roman prohrál tempo, ovšem zahrál celkem dobrý rozstřel. To ovšem vyvrátil Filler, který během pár vteřin zahlédl kombinaci asi přes pět koulí, trefil ji a byl v náběhu, ze kterého zahrál 68. Roman byl několikrát ještě na stole, ovšem tentokrát chybělo trochu toho štěstí při breaku. I po taktických bitvách v jistotách Roman nakonec prohrál 50-125 a získal pro Českou republiku stříbrnou medaili!

Obrovská gratulace patří Romanovi! Romane děkujeme!

Naši další hráči se umístili následovně:

Roman Hybler 2. místo
Veronika Hubrtová 17. místo
Petr Urban 33. místo
David Žalman 65. místo
Ladislav Hajšman 65. místo

Výsledková listina

Níže přinášíme pohled našich hráčů

Shrnutí 14.1 nekonečná

Roman Hybler

Romanovo shrnutí ve videu.

Veronika Hubrtová

Po loňském Mistrovství Evropy jsem se snažila zapracovat na některých věcech a přesto, že jsem vyhrála na ME i na EuroTouru vždy pouze jeden zápas, tak si myslím, že to jde správným směrem.

První zápas proti Ropero ze Španělska jsem hrála opravdu velmi dobře, a pocitově jako dva roky možná ne. Tomu odpovídal i výsledek, ale je nutné podotknout, že Španělka byla dost nervózní, a pár mých chyb nepotrestala, tak jak by mohla. Následně zápas proti Gradišnik mi vůbec nic nešlo. Hlavně jsem se nedostala pár strky vůbec do tempa a tím, že mi hned na počátku odskočila 41 bodovým breakem, tak jsem nic moc nezmohla… Bohužel ani druhý pokus se kvalifikovat mezi 16 mi proti Kritině Zlatevě z Bulharska nevyšel, i když jsem se snažila bojovat, nakonec jsem na ni byla v tomto zápase krátká. Přestože osobní spokojenost nepanuje, o to větší radost mám z úspěchu Romana, je to úžasné co dokázal a věřím, že to ještě není konec. GO CZECH TEAM! Děkujeme všem za fandění a podporu na dálku, opravdu si toho všichni vážíme.

David Žalman

Letošní ME v nekonečné jsem výsledkově nezačal úplně ideálně. I když jsem měl velice těžký los oba dva zápasy šli vyhrát. V prvním kole Joshua Filler, kterého jsem slušně potrápil a bohužel díky nepovedenému breaku za stavu 89:79 jsem prohrál 89:100. Na prohrané straně ke mě spadl ještě více zkušený Ralf Souquet a i v tomto zápase jsem měl šance. Bohužel však se mi je nepovedlo 100% využít, ještě ke konci jsem začal dotahovat, ale i tak to nestačilo a moje cesta tak byla ukončena stavem 55:100. Další disciplína začíná hnedka v pátek a to 10ball tam to snad bude lepší.

Petr Urban

ME začalo klasicky disciplínou 14+1 nekonečná, kterou považuju asi za svou nejslabší. Navíc během Eurotouru mi odešla kůže a byl jsem nucen hrát s náhradní špicí s novou kůži. Oba shafty mám stejné ale herně, možná i vnitřně psychicky, jsem necítil 100% feedback, na který jsem zvyklý. Byl jsem sám překvapen, že první dva zápasy jsem zvládl skvěle s minimem chyb. Porazil jsem dva mladé hráče Rudshavn Ole Kristian z Norska a Luca Menn z Německa, kteří byli na předchozím ME oba dva v LAST 16. Následoval zápas s asi pro všechny neznámým Španělem Belmonte Ivan. Hráč s bláznivou technikou a hrající s brýlemi (ps. vypadající jako plavecké) navíc ukrutně pomalý. Jestli nám každému jeden rack ve 14ce zabere 5-7 minut tak tento hráč vymýšlel jasné dohrávky minimálně dvojnásobně. V zápase hraje jeden vyšší break kolem 50 bodů a usazuje mě na židli, na které trávím asi hodinu. V zápase dostávám ke konci asi 2 šance, které bohužel nevyužívám a v zápase prohrávám
vysokým rozdílem. Druhý den ráno mě čeká druhý pokus na kvalifikaci mezi LAST32. Na konec B strany ke mě dokráčel finský hráč Jani Siekinnen.

V zápase začíná po mém rozstřelu náběhem 53 bodů a ujímá se rychlého vedení. Po první šanci hraji náběh něco kolem 30 bodů a po super breaku následně přichází šok na jednoduché kouli a soupeř mi opět uniká do vysokého vedení. V koncovce dostávám ještě 2 šance, které bohužel netrestám nějakým vyšším náběhem a turnaj pro mě končí na děleném 33 místě. Je to asi mé nejlepší umístění ve 14+1 nekonečné a jsem s ním relativně spokojen. Následuje 10Ball, ve kterém budu chtít navázat na loňské 9. místo a v nejlepším případě ho i vylepšit což by bylo super.

Nejlepší sezonu na domácí scéně zažívá Radek Novák. O uplynulém víkendu dokázal v Havířově tento brzy sedmačtyřicetiletý pražský rodák získat svůj čtvrtý republikový titul v kategorii jednotlivců v trojbandu na závodním stole, kde ve finále porazil brněnského Martina Boháče. Zároveň byl letos členem vítězného kladenského družstva Extraligy a vítězem seriálu Velkých cen. Navázal tak na sezonu 2021/2022, která byla z pohledu domácích výher totožná. Tuto sezonu ale vyšperkoval dalším milníkem. Generální průměr přes 1,200 ze 44 zápasů a téměř 1500 kvart. To se ještě Radkovi nepovedlo.

2011. V tomto roce se naposledy radoval „český“ tým z výhry v soutěži týmů tříčlenných družstev v technických disciplínách na malém stole. Tehdejší SKP Ústí nad Labem v sestavě Vedral-Březina-Hroník získalo titul a to až na vyšší GPD po remíze 9:9 ve finálovém utkání proti BC Bohumín. Od té doby se radovaly pouze moravské týmy. 3x BC Bohumín, pak 5x BC Ostrava a poté znovu 3x BC Bohumín. Až do letošní sezony. Jarní posila A týmu ústeckého klubu BC LakoPlast hradecký Martin Mrkvička byl velkým trumfem pro boj o zisk tohoto titulu. V kombinaci s Martinem Vedralem a Vlastislavem Tautermanem neměli soupeři v play-off dlouhodobých zemských soutěží velké šance na úspěch. Ve finále tato sestava po vůbec nejlepším výkonu celé sezony GPD 99,83 deklasovala TJ Náchod v poměru 16:2 .

Letos ze šesti turnajů seriálu Velkých cen 4 vyhrál, jedenkrát byl třetí a jeden nehrál. Suverénně tak Radek Novák počtvrté v řadě vítězí v celkovém pořadí seriálu Velkých cen v trojbandu na velkém stole. V konečném pořadí, ve kterém se škrtá nejhorší výsledek, získal Radek 186 bodů. Ve finále 6. turnaje, který se odehrál na Kladně, byl ve 12. konfrontaci Marcel Dirn neblíže první výhře nad Radkem. Zápas hraný do 35-ti bodů skončil na 31 náběhů remízou. V rozstřelu se radoval Radek po výhře 3:2. Radek celé sérii kraloval o třídu. Z posledního turnaje zahrál generální průměr 1,230. Z celé soutěže, svých pěti účastí na turnajích, zahrál Radek skvělý generální průměr 1,280! Vůbec nejlepší kdy kdo v tomto seriálu u nás zahrál. V celkovém pořadí letošního seriálu druhý Marcel na Radka ztratil propastných 43 bodů.

V letošní sezoně se zúčastnil čtyř Velkých cen z pěti. Tři vyhrál, jednou obsadil třetí místo. A pokud nastoupí do poslední šesté Velké ceny, která je na programu o Velikonocích na Kladně, tak jej již nikdo nemůže připravit o v pořadí čtvrté po sobě jdoucí celkové vítězství v seriálu Velkých cen. V Prostějově porazil  v repríze finále letošní druhé Velké ceny Radek Novák Vladimíra Starečka z Havířova v poměru 33:35 na 33 náběhů. Třetí místo obsadil na turnaji skvěle hrající Jiří Přeček společně s Pavlem Starečkem.

V sobotu 17. února se v Praze na Žižkově uskutečnilo mezinárodní školení rozhodčích v disciplíně 5-pins. Účastnilo se celkem 11 rozhodčích z pěti federací evropské billiardové federace CEB. Školitelem nebyl nikdo jiný než Ital Luca Marzio Garavaglia. Mistr své země v této disciplíně, učitel mnoha evropských hráčů a také bývalý člen vedení CEB. 

Brzy padesátiletý Marek Faus obhájil republikový titul v disciplíně kádr 47/2. V této disciplíně triumfoval již posedmnácté, celkem se jedná o jeho dvaašedesátý titul v dospělé kategorii na velkém stole. Na zisk tohoto titulu se ale pořádně nadřel. Ve finále čelil svému vrstevníkovi a taktéž brněnskému rodákovi Martinu Boháčovi. Faus šel do finále povzbuzen semifinálovým výkonem na 3 náběhy. Finálovým zápasem se ale protrápil. Boháč v zápase po 14. náběhu vedl již 70:151. Do vítězného konce ale zápas nedotáhl. V nervózním závěru byl potrestán za svou chybu, kdy mu při massé nedojela koule. Faus nabídnutou šanci využil, dohrál 64 body a zvítězil 200:180 na 19 náběhů. 

Devatenáctý republikový titul v disciplíně kádr 71/2 přidal o uplynulém víkendu do své sbírky Marek Faus reprezentující SK Billard Centrum Praha. Ve finále 31. ročníku porazil hráče BC Vítkov Prague Adama Kozáka jasně 175:19 na 3 náběhy. Úřadujícímu mistru Evropy v obou kádrových disciplínách se finálový den v Ústí nad Labem povedl. V semifinále se postaral o nejlepší výkony celého turnaje. Martina Vedrala porazil na 2 náběhy, zápas dohrál sérií 173. 

Parádní výkony předvedl zanedlouho jednašedesátiletý Ivo Gazdoš v nedělním dnu 4. Velké ceny v trojbandu na závodním stole, která se o uplynulém víkendu odehrála v jeho mateřském klubu BC Ostrava. Ivo postupně ve čtvrtfinále porazil Přečka na 19 náběhů. V semifinále největšího rivala Nováka na 24 náběhů a v repríze finále 1. Velké ceny v Havířově Ivo otočil díky sérii 12 zápas s Marcelem Dirnem ze stavu 21:28 na konečných 35:32 na 20. Ve vyřazovací části zahrál potřebných sto bodů na 63 náběhů, což se rovná průměru 1,587. V součtu se sobotní kvalifikací a hlavní soutěží Ivoš turnaj zakončil s GP 1,271! Jeden z jeho nejlepších turnajů vůbec.